Rychlá odpověď: Jan Kašpar (1883–1927) byl první český aviatik a pardubický rodák. Dne 13. května 1911 přeletěl z Pardubic na pražskou Chuchli 121 km za 92 minut, jeho letecká kariéra ale trvala jen asi dva roky.
Jméno Jana Kašpara dnes nese terminál na Letišti Pardubice (PED). Kdo to byl a proč se jeho příběh nevešel do hrdinského vyprávění o prvním českém letci?
Pardubický rodák, který se vyučil inženýrem
Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích v rodině hoteliéra Františka Kašpara. Studoval pardubickou reálku a poté techniku v Praze, kde získal inženýrský titul. Před létáním pracoval s automobily: nejdřív ve Vestfálsku u firmy Basse und Selve, poté krátce v automobilce Laurin & Klement v Mladé Boleslavi.
Na podzim 1909 se spolu s bratrancem Evženem Čihákem pustil do stavby vlastního letadla. Nakonec koupil ve Francii sériový jednoplošník Blériot XI a opatřil ho italským motorem Anzani. Za letoun podle dostupných zdrojů zaplatil 18 tisíc franků.
Rok 1910: první lety v Pardubicích
Letoun dorazil do Pardubic 10. dubna 1910. Jeden z prvních pokusů v březnu skončil havárií, jenže Kašpar se nevzdal. Zlomový den přišel 16. dubna 1910, kdy na pardubickém vojenském cvičišti poprvé řízeně vzlétl. Pilotní zkoušku složil v Pardubicích 16. června téhož roku.
První veřejný vzlet se konal v neděli 19. června 1910. Spisovatel Břetislav Ditrych později psal o více než 22 tisících platících divácích. Letec toho dne vzlétl třikrát. V létě 1910 pak vystupoval v Hradci Králové, Jaroměři, Lysé nad Labem, Olomouci nebo Českých Budějovicích. Na pražské letecké dny v polovině srpna se přišlo podívat téměř 100 tisíc lidí.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 16. 4. 1910 | první řízený let v Pardubicích |
| 19. 6. 1910 | první veřejný vzlet |
| 30. 4. 1911 | let Pardubice–Chrudim a zpět, 24 minut |
| 13. 5. 1911 | přelet Pardubice–Praha-Chuchle, 121 km za 92 minut |
| 28. 7. 1912 | poslední let, Jindřichův Hradec |
13. května 1911: 92 minut do Prahy
Nejslavnější let přišel ráno 13. května 1911. Kašpar odstartoval v Pardubicích v 6:13 a v 7:45 přistál na Velké Chuchli u Prahy. Letěl ve výšce asi 800 metrů. Při vzdálenosti 121 km vychází průměrná rychlost přibližně 79 km/h, tedy zhruba tolik, kolik dnes jede auto po okresní silnici.
Ten samý stroj později věnoval Technickému muzeu Království českého. Blériot XI, kterým do Prahy letěl, je dnes k vidění v Národním technickém muzeu v Praze.
Stejný přelet o osmdesát let později zopakovali nadšenci na replice letadla Demoiselle. Tak vznikla Aviatická pouť, o které jsme psali v článku o jejím zrodu.
Nečekaný zvrat: po rekordu neuspěl u zkoušky
Ve zkratce o prvním českém letci se často vynechává, že už v červnu 1911, tedy měsíc po slavném přeletu, Kašpar ve Vídni neuspěl u pilotní zkoušky podle mezinárodních pravidel. Český průkopník, který přeletěl půl Čech, tedy nezískal mezinárodní pilotní průkaz. Zdroj: Sciencemag.cz.
V roce 1912 založil v Pardubicích Aviatickou školu. Poslední let absolvoval 28. července 1912 v Jindřichově Hradci a pak s létáním skončil, pravděpodobně kvůli smrti otce. Za první světové války sloužil daleko od letectva. Po válce zůstal bez prostředků a v dluzích. Zemřel 2. března 1927 v Pardubicích.
Kde Kašpara v Pardubicích najdete dnes
- Pomník prvního vzletu na náměstí Dukelských hrdinů se sochou letadla, zachycený na úvodní fotografii.
- Pamětní deska na domě, kde žil a zemřel, s textem „první český aviatik“.
- Terminál Jana Kašpara na Letišti Pardubice, odkud dnes létá Ryanair do Španělska.
Víc o tom, jak se z vojenského cvičiště stalo moderní letiště, najdete v přehledu historie letiště od roku 1932.
Proč na tom záleží
Kašparův příběh vysvětluje, proč mají Pardubice k létání vztah starší než letiště samotné. Letecká tradice města začala na cvičišti už v roce 1910 a dodnes ji připomíná jméno terminálu, pomníky i Aviatická pouť. Zároveň je to příběh o tom, že průkopník nemusí být nejúspěšnější v byrokracii ani v životě, a přesto změní, kam se lidé dívají.
Zdroje: Dotyk.cz, Sciencemag.cz, Východočeské muzeum v Pardubicích. Údaje o výšce prvního pokusného letu se v pramenech liší, proto je uvádíme jen přibližně.
