Letiště Pardubice nevlastní především kraj, ale statutární město Pardubice se 66 procenty akcií. Rozdíl v podílech má vliv i na to, kdo nese riziko ztrát a kdo rozhoduje o budoucích investicích do letiště.
Kdo je vlastníkem Letiště Pardubice
Civilní provoz na Letišti Pardubice (PED) zajišťuje akciová společnost East Bohemian Airport (EBA) se sídlem přímo v areálu letiště. Mnoho lidí si ji spojuje hlavně s Pardubickým krajem, kraj se totiž pravidelně zmiňuje u dotací na charterové linky i u plánů na rozvoj letiště. Podle údajů, které společnost sama zveřejňuje, ale většinový podíl drží statutární město Pardubice, a to 66 procent. Pardubický kraj vlastní zbývajících 34 procent. Společnost vede výkonná ředitelka Mária Luticová spolu s provozním ředitelem Vítem Málkem.
Rozdělení 66 ku 34 procentům znamená, že klíčová rozhodnutí, od jmenování vedení přes schválení rozpočtu až po případné dokapitalizování, má ve svých rukou především město, nikoliv kraj. Kraj se tak na strategii letiště podílí a spolurozhoduje, ale nemůže ji sám prosadit proti vůli města. V praxi to znamená, že i když by kraj chtěl letiště rozvíjet rychleji nebo jiným směrem, bez souhlasu města jako většinového akcionáře se neobejde.
| Vlastník | Podíl |
|---|---|
| Statutární město Pardubice | 66 % |
| Pardubický kraj | 34 % |
Proč bývá dojem opačný
Kraj je v komunikaci kolem letiště hodně vidět. Spolufinancuje charterové linky, podporuje propagaci destinací a jeho zástupci bývají u slavnostních zahájení nových spojů i u akcí, které s letištěm historicky souvisejí, jako bývalá Aviatická pouť. Vlastnická struktura je ale jiná věc než marketing a dotační podpora. I proto si řada obyvatel regionu myslí, že letiště patří především kraji, reálně v něm ale hraje druhé housle a hlavní odpovědnost nese město.
Rok 2025 přinesl první zisk od roku 2014
Vlastnická struktura se loni promítla i do hospodaření. Společnost EBA loni poprvé po deseti letech skončila v zisku, a to 71 milionů korun. Pomohl tomu ale hlavně jednorázový prodej staré odbavovací haly a sousední budovy Armádě České republiky za 113 milionů korun, účetní hodnota prodaného majetku byla jen 30 milionů korun. Bez této jednorázové transakce by samotný provoz letiště zůstal ve ztrátě, podobně jako v předchozích letech. Provozní ztráta se od roku 2015 pohybovala zhruba mezi 7 a 39 miliony korun ročně, nejhlubší byla v roce 2020, kdy leteckou dopravu zasaíhla pandemie.
Taková jednorázová vylepšení výsledovky nejsou zárukou, že bude společnost zisková i příští rok. A o tom, jak se ziskem i případnými dluhy EBA naloží, rozhodují nakonec hlavně akcionáři podle svého podílu, tedy v konečném součtu především město.
Co vlastnická struktura znamená pro budoucnost
Většinový vlastník nese i největší díl odpovědnosti za financování rozvoje. Když letiště otevíralo nové patro terminálu Jana Kašpara, šlo o investici do majetku, jehož hodnotu i budoucí užitek dělí akcionáři přesně podle svých podílů, tedy zhruba dvě třetiny městu, třetinu kraji. Podobně to funguje i naopak: pokud by provoz dlouhodobě prodelával a společnost by musela řešit ztráty navýšením kapitálu, dvě třetiny zátěže by opět nesl rozpočet města, ne kraje.
Samotná dráha a řídící věž přitom patří armádě, ne společnosti EBA, vlastnická struktura akciovky se týká jen civilní části provozu a terminálu, nikoliv celého areálu sdíleného letiště. Pro cestující se tím na odbavení nic nemění, ale pro pochopení toho, kdo o letišti skutečně rozhoduje a kdo za něj finančně ručí, je rozdíl mezi krajem jako veřejnou tváří letiště a městem jako většinovým vlastníkem podstatný.
Proč na tom záleží
Vlastnická struktura rozhoduje o tom, čí rozpočet ponese riziko, pokud letiště znovu propadne do ztráty, i o tom, kdo bude mít hlavní slovo u příštích investic do terminálu nebo služeb pro cestující. Pro obyvatele Pardubic a kraje je dobré vědět, že klíčová rozhodnutí o letišti dělá především město, nikoliv kraj, i když právě kraj bývá u mikrofonu, když se otevírá nová linka.
